Muzeum Keltičkova kovárna

Velice zajímavý dům ve Slezské Ostravě (kde je vybudováno muzeum) nabízí zajímavou podívanou. Muzeum Keltičkova kovárna je v domě z roku 1866, stropy jsou vystavěné v klenbě a takřka dnešní podobu provedl Anton Berner, Zamost Nr.2. Dům byl postaven na základech ještě staršího domu, podle posudku ještě před r.1700. Cihly jsou domácky pálené, klenba provedena s podpěrou.

Na tomto pozemku totiž stávala legendární Zamostská dvorská kovárna, ve které Jan Keltička (kolem r.1750) použil zdejší kamenné uhlí. Kovář Keltička byl národnosti „wasrpolské“ tj. „Slezan“.

V Zamostské dvorské kovárně rozžhavil v polovině 18. století železo – pro hraběcí rod Wilczků. Nalezené předměty z historické kovárny (kovové i nekovové), pocházejí z období 17. – 20 st. a návštěvník je nalezne v muzeu mezi jinými dalšími exponáty.

Vystavované předměty se nacházejí na ploše 42 m2, v 8 prosklených vitrínách, na zdech, ve vestavěném regálu a to v celkovém počtu okolo 2000 ks. V depozitáři se uchovávají zemědělské nářadí, dřevěné pluhy z počátku 19. st. (dřevěné brány s kovanými hroty, koňské ohlavky, cugle, opratě, kola od vozů, kovadliny atd.; tyto exponáty nelze vystavit pro nedostatek místa).

Všechny exponáty muzea jsou zaměřeny na původní Keltičkovo řemeslo, to jest kovářství a hornictví, dále na nástroje spojené s touto profesí. Většina exponátů pochází z našeho ostravského regionu – tj. „Slezska“. Nejstarší vystavovanou kolekcí, která se nachází v muzeu, je sada kamenných obráběcích nástrojů, ze zdejšího těšínského regionu, tj. z období starší doby kamenné (30000 – 25000 let před n. l.).

Všechny exponáty jedinečně mapují nejstarší osidlovací proces našeho slezského regionu. Zajímavou skutečností je, že se (náš) dům z r.1866 vlivem důlní činnosti postupně propadá (dnes prý nepatrně), do dnešního dne to činí (dle měření) minimálně 10 m. Z tohoto důvodu je nutno co pět let dům omladit. Funkční náklady muzejnické činnosti nesou v plné výši vlastnici, ze svého důchodu.

Pozemek muzea je nejhistoričtějším místem celé Ostravy.