Nepřímý důkaz, je vlastně důkaz o existenci uhlí na Polské Ostravě v roce 1750!

Jan Ulrich, Wilczkův Porubský správce, na listině ze dne 17. února 1783 uvádí – „v padesátých letech 18. st. se v Polské Ostravě konaly pokusy s dobýváním uhlí.“

Jan Willburg uvádí, Wilczkův správce, že tamější kováři o výskytu uhlí už dávno věděli.

Dne 24. XI. 1753 oznamuje Václav Kořenský, hejtman přerovského kraje, nález uhlí nepochybně z Polské Ostravy. V duchu tehdejších zvyklostí si vyžádal v r.1753 u dvora privilegium na 20 let na výlučné kutání, a to uhlí. Zkoušky se vzorky, které Kořenský zaslal, se konaly v kovárně brněnského kovářského cechmistra  Jiřího Himmlera 24. XI. 1753. Vídeň  však žádost zamítá.

Existenci uhlí na Polské Ostravě potvrzuje zpráva Františka Karla Josefa sv. pána z Eichendorfu, a tahle informace je klíčová.

29. X. 1757 držitel manského statku Sedlnice u Příbora František Karel Josef, svobodný Pán z Eichendorfu uvádí: …„že ze slezské strany mu donesl neznámý člověk vzorky uhlí objevené prý na panství „velkého kavalíra“; jednalo se o pana polsko-ostravského, a prosil proto taktéž o ochranu.

Po třinácti letech všeobecné znalosti uhlí na panství polskoostravském se zviditelnil dobrodruh z Lagnova (dnes součást Klimkovic). V roce 1763 písemně oznámil klímkovický mlynář Augustin nález stříbra u Staré Vsi, Vřesiny a Klimkovic, dále zlata v oblasti Olbramic a také uhlí na Polské Ostravě.

Je pozoruhodné, že po oznámení (se zajímal hlavně stříbrem) se skutečně podařilo horníkovi (vyslaných šichmistrém Janem Antonínem Alisem z Kutné Hory) nalézt vzorky stříbrné rudy které dobrodruh Augustin označil ve sněhu. Stříbrná ruda u Staré Vsi, Vřesiny a Klimkovic pocházely nepochybně od báňsko – štiavnických horníků Voglera a Neugebauera; kteří  v květnu byli povoláni do  Slezska a rudu přivezli sebou.