Muzeum Keltičkova kovárna

Informační panel kostela sv. Jiří na Slezské Ostravě a podivné mapy.

Politováníhodný informační popis poškozuje nynější Slezskou Ostravu a svou neodbornosti i nedostatečnou formou v podání historických údajů až zaráží.

Na sklonku léta 2014 byl odhalen ve Slezské Ostravě, v Klášterní uličce informační panel k tématu kostela sv. Jiří. Jak jej vnímám? Ač stručný, tak neodborný projekt. Informační stojan je umístěn v Klášterní uličce – dříve „Na pastušce“ – v místech bývalého stanoviště polskoostravského ponocného, tzv. „vachmana“. Jako občan Slezska, žijící v Slezské Ostravě, protestuji proti mlžení historie Slezska, potažmo i komolení místních i historických názvů staré Polské Ostravy, Zamostu i ostatních obcí.

Text na informačním panelu:

Jeden z nejhorších historických okamžiku polskoostravského panství i Polské Ostravy se udál: v roce 1919 byla zrušena „Polská Ostrava“ i obec „Zamost“. Následovalo sloučení obou obcí do pospolitosti – pod společným názvem jako – „Slezská Ostrava“ a tak je tomu až dodnes. K rozsáhlé polskoostravské farnosti patřily dlouhou dobu vedle Polské Ostravy vsi Hrušov, Heřmanice, Muglinov, Michálkovice, Zamost, Hladnov, Kunčičky, Radvanice, Lipina a do konce 18. století také Rratimov (dnes jako Vratimov), Kunčice, Rakovec a Datyně.

Pro ty kdo tomu ještě nerozumí: do roku 1919 se všechny zdejší historické události správně uvádějí do dějin – Polské Ostravy. Po roce 1919 se všechny zdejší historické události správně uvádějí do dějin – Slezské Ostravy. Rovněž vždy je nutno uvádět historickou i nástupnickou sounáležitost obou názvů obce.

Co je chybné na informačním panelu (k tématu) kostela sv. Jiří? Uváděj např. že…

1)      …„Stojité u louky, na které se po staletí nacházel kostel sv. Jiří. Nejstarší kostel ve Slezské Ostravě byl pravděpodobně nevelký, …“

Tak a hned v druhé větě historická facka, Slezské Ostravě?

2)      … „Jiří Sedlnický z Chotic (panství na Slezské Ostravě se ujal roku 1551 a umřel roku 1568).“… ???

Jedna se nepochybně o vědomé pozměňování a falšovaní historického názvu, historické panství Polské Ostravy – je přesný název!

3)      … „Po zrušení kostela byly zvony přemístěny do nového chrámu sv. Josefa. Mělý nést české nápisy a k jejích zničení došlo při požáru 22. června 1845.“ …

Zde amatérský autor a spol., podsouvá (čitateli) české nápisy na zvonech, nikde to zřejmě není zapsáno a doloženo, jinak by to uvedl, ale PRÝ, PRÝ? Zde hrozí nebezpečí, že neověřený zdroj je jen utvrzením pro další historiky i amatéry, že ta nebo ona informace je pravdivá. Jako příklad uvádím: Polskoostravská radnice dnes jako Slezskoostravská radnice, je zobrazovaná od svého vzniků tj. od r.1913 a to na fotografiích i pohlednicích. Na jedné z takových fotografiích je na rohu radnice jasně vidět polskoostravský znak hraběte Wilczka, dnes je hraběcí erb nahrazen velkým českým lvem a ještě něčím, co není podstatné. No, a dnes občane Slezské Ostravy berou tento reliéf tak, jako by na radnici byl odjakživa, tj. od roku 1913. Toto, je ukázka následků po úpravě jednoho historického reliéfu, památka je dodatečně uváděna v nové podobě a stává se podstatným informačním i historickým faktem dneška. Bohu žel.

4)      …„Kostel sv. Jiří zachytil plán Slezské Ostravy z let 1771 – 1775 a dále v náznaku nedatovaná mapa Těšínska.“

To snad ne? Už zase Slezské Ostravy? Nebyla to náhodou Polská Ostrava a Polské Ostravy je správný název? Vše má své datum, začátek i konce.

5)      …„Do dnešních dnů se z kostela nedochovala žádná viditelná památka, jen zarovnaná travnatá plocha.“ ?

a)Podle spolehlivých důkazů si dovoluji tvrdit, že viditelná památka existuje, je to kříž v dolní části hřbitova sv. Jiří. Z věrohodného církevního pramene cituji, že „poloha kříže zde stojícího, označuje přesné umístění oltáře kostela sv. Jiří“.

b)Je zcela nepochopitelné, že se tvůrci informačního projektu nezmiňují o nejstarším hřbitově sv. Jiří, kolem kostela. Na tomto hřbitově se (už) totiž ve 12 st. pochovávalo a to zemřeli z hradiště „Borek“. Hřbitov sv. Jiří je jeden z nejstarších hřbitovů v široko – dalekém slezském okolí a byl nejposvátnější místo staré Polské Ostravy – a je tabu i dnešní Slezské Ostravy. Po roce 1297 byl Borek zpevněn hradbami a je znám pod jménem Polskoostravský hrad (informace jsem čerpal ze staré topografie). Projekt nejstaršího hřbitova sv. Jiří jsem vypracoval a seznámil s ním bývalého starostu pana Vojkovského. Navrhoval jsem výsadbu smutečních vrb na hřbitovní louce sv. Jiří a kol dokola hřbitova postavit kamennou suchou zeď. U kříže jsem navrhoval vybudovat podstavec s informačním popisem.

Proč starostovi Vojkovskému? Pozemek patří obcí, smuteční vrby jsou značně drahé a v neposlední řádě, suchá kamenná zeď je zcela jistě také ve vyšší finanční možnosti několika nadšenců. A to nejhlavnější nakonec, bude potřebná změna územního plánu i stavební povoleni. Nedostal jsem žádné konkrétní vyjádření, pouze příslib, že s tím něco uděláme. No a pak náhle zemřel a bylo po mém i jeho projektu.

c) Kde stal dřevěný kostelík sv. Jiřího? Rovněž z věrohodného církevního zdroje jsem zjistil, že stával v obci Polské Ostravě, ne, na starém hřbitově sv. Jiří.! Jeho přesnou polohu rovněž znám, a to nejsem žáden odborník.

…………………

Autoři informačního panelu sv. Jiří citují pochybný informační zdroj, mimo jiné i údaje z knihy „Polská Ostrava a okolí – Karel Jar. Bukovanský – 1878.“

Kdo a jaký byl Karel Jar. Bukovanský?:

http://cs.wikisource.org/wiki/Autor:Karel_Jarom%C3%ADr_Bukovansk%C3%BD

Polská Ostrava a okolí – Karel Jar. Bukovanský – 1878, str.44

Zdroj čerpaných informací: Karel Jaromír Bukovanský (1844–1932) byl český učitel…, a v podstatných i nepodstatných informacích Slezanům upravoval jejich historii zrovna tak, jako i jiní podivní buditelé. Celkově považuji Bukovanského za meteorologa, jeho dílo za propletenec podivuhodných meteorologických informací, historických polopravd, podivné osobní arogantní formy i nevraživosti k okolní Polské Ostravě.

• A stalo se pravidlem, že se Slezanům podsouvají ne-slezské dějiny i vůle. Proč zrovna v této knize? Bukovanský vědomě svou zpupností komolil názvy osob, mezi jinýma i hraběte Wilczeka. Bukovanský si byl vědom toho, že se jmenuje Wilczek, přesto vědomě počešťuje jeho jméno na „Vlček“. Nepochopitelné porušení tabu o nedotknutelnosti názvů jmen atd. …!!! Komolí hraběcí identitu a sám žije z jeho peněz?
• V knize Polská Ostrava a okolí – Karel Jar. Bukovanský – 1878 uvádí také Moravskou Ostravu a ne Německou Ostravu? A napadá mě jediné, že je to záměr.
• Dokonce se Bukovanský posouvá i dále a uvádí, že farníci na Polské Ostravě chodili do kostela do Moravské Ostravy (když už, tak do Německé Ostravy!), no, co na to říct, že neměli kostel? To snad ne? Polská Ostrava byla založena v r.1229 a fungovala i s církevní správou, naproti tomu Německá Ostrava byla založena v první polovině 15tého století!

Polská Ostrava a okolí – Karel Jar. Bukovanský – 1878, str.33 Neuvěřitelné, … „Možná dosti, že …“. Možna?

Polská Ostrava a okolí – Karel Jar. Bukovanský – 1878, str.48

U vzorku „Chudobinec“ není dodržená postupnost řazení roků (zrovna tak si počíná v nesystémovém řazení dat i na jiných místech knihy), od starožitné doby se přesouvá až do r. 1477,  následný letopočet je 1738? Není co dodat, je tu až nápadná podobnost s jiným podobným historikem…?. Na první pohled se může čtenář přesvětit z úmyslného a nepřípustného zkomolení hraběcího jména „Wilczek“ a je tomu tak i na jiných místech knihy. V r.1477 byla jednoznačně Německá Ostrava – Německou Ostravou!

Polská Ostrava a okolí – Karel Jar. Bukovanský – 1878, str.48

Krátký výsek hrubých nepřístojností z Bukovanského díla.

…………………

Výše uváděný amatérský historik sám o sobě uvádí, jak plodnou činnost s klubem českých turistu vyvíjí a co všechno se podařilo realizovat. Slíva záhadně nalézá (prý) i starou mapu (v novém podání), není na tom nic divného do té doby, než se ukáže, že je to prapodivná mapa. zvláštních map se vyrojilo víc. Koukej, kde to začalo:

Vysek z článku Slezskoostravské noviny, ročník XXII – říjen 2014, autor /jk/

Slezskoostravské noviny, ročník XXI, prosinec 2013, MAPA. Autor článku Karel Slíva s kopií mapy. Ta nyní bude vystavena ve Slezskoostravské galerii. FOTO/JAN KRÁL

Na upravených mapách je vložen německý název města? Nápis je legalizací názvu města?

Mapa z informačná tabule- Slezskoustravský hrad – prý kromě divné mapy dokonce Polnisch Ostrau a Slezskoostravský hrad?

!!!!!!!!!!!!!!!

A na konec originál mapy k porovnání:

Tato mapa se naléza více než 10 let v Muzeu Keltičkova kovárna jako exponat a návštěvnící si ji volně fotí. Vysvětlivky v této německé mapě jsem označil v česlém jazyce. Mapka je rovněž zobrazena v knize „Slezská ve Slezsku, 2005, a rovněž označena česlém jazyce – autor Chodura