Muzeum Keltičkova kovárna

Podařilo se mi dohledat rodovou větev Jana Keltičky (nálezce uhlí v Ostravě), aktivně žije i v 21. století.

František Keltička, jeho rod žil v Hrušově a jeho kořeny jsou propletené s bratren Janem Keltičkou ze Zamostu. Od 18. století v Hrušově žil a některé údaje jsem už zveřejnil.

Marie Kozubalová (nar.1864 v Heřmanicich,+1949), dcera Josefa Keltyčky a Františky… Odkaz původu a spříznění s rodem nálezce uhlí polskoostravským dnes uchovává rodové dokumenty její vnučka Jana Pyková.

Marie Tesařová, do společenství rodu Jana Keltičky se také hrdě hlásí pí. prof. Tesařová z Brna, rovněž její babička (dle údajů) pochází z Keltičkova rodů.

Podařilo se mi dohledat i jiné podstatné souvislosti a fakta, navazující na  zdejší slezskou karbonovou oblast a prvopočátek, ale … ?

KELTIČKA Jan a nepřesnosti 21. století?

KELTIČKA Jan: narozen 01.01.1739 …? (Nedoložený zdroj!)

Místo narození: ve Slezské Ostravě. (Když už, tak Polska Ostrava – Zamost!)

Místa působení: Muglinov, Ostrava, Slezská Ostrava (m. č. Ostravy) …? (Ostrava jako celek nebyla, a nebyla ani Slezská Ostrava!! Vše patřilo pod panství polskoostravské, řídicí centrum – Polská Ostrava, později Klímkovice!)

Obor působení: kovář, údajný objevitel uhlí na Ostravsku.

Podle pověsti objevil kolem roku 1760 podpovrchovou sloj černého uhlí v údolí Burňa v místech pozdějšího dolu a koksovny Trojice a začal tohoto paliva užívat ve své kovářské dílně. Pramen – Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Sešit 1. Opava: Optys, 1993. ISBN 80-85819-05-8.

Vážení přátele, popsal jsem Vám naší činnost a přesto, že na propagaci muzea a pro financování našeho muzea nebyli vyčleněné peníze ze zdrojů sponzorů i města, tak přesto chceme vstoupit do povědomí občanů, kraje i Evropy. Naší snahou je provozovat expozici do té doby, dokud se podaří u-financovat, udržet provoz expozice (renovaci, propagaci, nákup exponátů, náklady na elektřinu, topení, telefon, internet, čistící a konzervační prostředky atd.).

Jedinou a opravdovou viditelnou propagaci našeho muzea nalezneš občane na ostravských informačních panelech. Ale? „Muzeum Keltičkova kovárna“ je zde uváděná pod neuvěřitelným názvem – „Keltičkova továrna“.

Muzeum Keltičkova kovárna byla uvedena v Českém rozhlasu a to v pořadu „Křížem krajem“. http://www.rozhlas.cz/default/default/rnp-player.php?id=00545406&br=64&s = (14.05.2007 09:15)

Rovněž Česká televize natočila pořád o ostravském nálezci uhlí a o muzeu. INTERNETOVÁ ADRESA: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10123499335-zahady-toma-wizarda/ (upozornění – vlož TV kvalitu; 16. 11. 2009  Hořící kámen).

A to nejlepší na konec: …„Pan Chodura dokonce našel místo kde stávala Keltičkova kovárna, chtěl ji zrekonstruovat a zpřístupnit veřejnosti. Ale tahle skvělá myšlenka skončí zatím za hromadou cihel a přitom by to bylo jako, jako by Praha měla památku na kněžnu Libuši.“ … … …?

Co dodat? Není zájem…       …?

Všechny uvedené informace jsme ochotni doložit i naši plodnou činnost.

Informace pro web jsou čerpány z knihy Svatopluka Chodury – „Slezská ve SLEZSKU“ a „Slezsko v Evropě“ a lze je rovněž doložit.

Vstupné do muzea je od počátku dobrovolné, vhodné

zejména pro školy, turisty a všechny milovníky historie.

Jediným omezením muzea je omezený počet návštěvníků, prostory je limitován (regulován) a to do dvanácti osob (patnáct žáků). Za příhodného počasí je výklad společný před muzeem a následná prohlídka regulována po skupinkách, za co se omlouváme.