Muzeum Keltičkova kovárna

Uvedená data odhalil v Zemském archivu v Opavě amatérský historik Svatopluk Chodura a následně věnoval všem občanům města Ostravy. Dokument vložil do rukou primátora města Ostravy pana Zedníka, město se o existenci dokumentu a doplněných historických údajů nikdy veřejně nezmínilo.

V období let 1706 – 1768. V roce 1706 se narodil se v Muglinově, na panství hrabat Wilczků, otec nálezce uhlí Jan Keltička. Výpis z matriky polskoostravské.

14. IV. 1726 – dokonala Eva Keltičková, dívka ze Zamostu, pochovaná u sv. Jiřího. (Dřevěný kostel sv. Jiřího v Polské Ostravě sloužil svému účelu až do r.1555. Od roku 1555 se uvádí, že v místě dřevěného kostela byl vystavěn zděný kostel, zasvěcen rovněž sv. Jiřímu.)

R.1729 – se žení Jan Keltička (otec nálezce uhlí) s Marianou, v kostele na Polské Ostravě. (Podle Aloise Červenky na str. 39 sňatkové matriky.)

27. V. 1730 – se narodila Anna, otec Joanes Celticzka  a Mariana (matka), katolička – Zamost. (Kněz uvádí v matrice jméno i příjmení někdy foneticky, nebo tak, jak uznal za vhodné).

5. IV. 1736 – zemřel Jakub Keltička náhle, dobrý katolík, 70 let maje, pochován u sv. Jiřího.

R.1739 – narodil se prý, prý Jan Keltička, nálezce uhlí na Polské Ostravě, syn Jana Keltičky a Mariany. Následující informace nelze dohledat, ale uvádí se, že byl „Osvobozen od robot za roční reluici 9 zlatých 36 krejcarů“. (Biograf. Slovník Slezska a Severní Moravy č.1. Opava – Ostrava 1993).

24. III. 1748 – na str. 82 se píše, že odešla Marina, manželka Jana Keltičky ve věku 44 let, svátostí svatou zaopatřena, pohřbena zde – Zamost.

Je docela možné, že po smrti manželky Mariny se Jan Keltička znovu oženil, nenašel jsem o této rodinné události ani zmínku, oženil se?

Kolik mohl mít let Keltička z Polské Ostravy?

Kdo a koho je tajemná Anna?

Přestěhoval se Jan Keltička s Annou do obce Polská Ostrava?

Kdo zůstal v Záměstské kovárně?

Faktem je, že se kovárna nalézala oproti Zamostské brány!

Faktem je rovněž, že po roce 1748 vyvstalo mnoho otazníků.?

V letech 1750 – 1753 je potvrzen nalez uhlí na  Polské Ostravě, je Janu Keltičkovi (nálezci) 14 let?

Nálezce uhlí Jana Keltičku POTVRZUJE lidová tradice a je to věrohodnější tvrzení, nežli teze o výužívání uhlí lovců mamutů pro svoji potřebu na LANDEKU …

Z pomocných pramenů vyplívá, že v této době našel uhlí se svým otcem, rovněž Janem Keltičkou.

8. IV. 1751 zemřel Thomas Keltička v Polské Ostravě ve věku 26 let. |*

25. VI. 1751 zemřela Katharina (Michaely) Keltičková z Muglinova. |*

5. IX. 1751 se narodila Marie Anna Rosaria, otec Joannes Keltička a Anna. Kmotři Andrea Vitisk? A Joanna Dostalowá Polská Ostrava. |*

26. IV. 1756 se narodil Jakobus Anton, otec Joannes Keltička a Anna, kmotři Andrea Vitisk a Joanna Dostalová Polská Ostrava. |*

7. V. 1767 – zemřel Jan Keltička, duševně  zaopatřen, vyzpovídán, ve věku 63 let.

R.1769 – „Urbář Jeho Excelence pána Josepha … Maria Wilczeka…“ V Polské Ostravě se nějaký Jan Keltička sice nalézal, ale je nepochybně jisto, že s nálezcem uhlí neměl nic společného (snad to byl jeho syn nebo vnuk). Je zcela jisto, že povolaní „kovář“, zde – bylo vepsáno dodatečně a to jiným stylem písma! Proto je pro mne (vsuvka v urbáři) – nevěruhodná. |*

28. října 1776 obdržel polskoostravský kovář Jan Keltička povolení k dolování uhlí v údolí Burňa, od tohoto dne bylo započato dolování v Polské Ostravě.

R.1776 – podle farních polskoostravských matrik, jakož i zápisů na ředitelství Wilczkových dolů, nabyl Keltička 28. X. 1776 (1766?) úředního oprávnění ke štolovému dobývání  uhlí; toto právo prodal později tehdejšímu majiteli panství v Polské Ostravě, hraběti Františku Josefu Wilczkovi, tento se stál rovněž prvním majitelem ostravsko-karvinského revíru.

Na památku tohoto začátku dolování byla každoročně 28. října konána hornická slavnost, která se udržela až do roku 1838, údajně každý havíř v tento den dostával stříbrný dvacetník.

R.1780 – prodal Jan Keltička kutací právo Františku J. Wilczkovi, polsko-ostravskému  pánu.

Od roku 1782 byla zahájena pravidelná těžba uhlí v Polské Ostravě. Keltička po krátkém obdoby těžby uhlí, prodal kutací právo hraběti Wilczkovi, držiteli panství polsko-ostravského, který se stal zakladatelem hornického průmyslu na Ostravsku. Dokazuje to listina opavského zemského úřadu  z r.1782.

14. VI. 1783 vyzval zemský úřad hraběte Wilczka k účinnějšímu dolování. Uhlí se těžilo ručně v dřevěných kbelících rumpálem, otlačením ručně, později žentourovým zařízením, otáčeným 2 voly a přitom těžba byla nepatrná. V r.1783 bylo vytěženo 3 105 vídeňských centů uhlí v ceně 1080 zlatých.

V letech 1790 – 5948 vídeňských měřic (vídeňská měřice – 76 vídeňských liber, 100 vídeňských liber – 56 kg) v ceně 2385 zlatých. Horní právo se řídilo středověkými zásadami. V Rakouském Slezsku, ale ani na Moravě, nebylo horního soudu, proto byly podřízeny v rámci říše (habsburské monarchie) hornímu soudu v Kutné Hoře.

Matrika Keltičků – byla rovněž uveřejněna (v roce 2005) v knize Svatopluka Chodury „Slezská ve SLEZSKU“ a „Slezsko v Evropě“; z těchto knih jsou čerpány rovněž i webové informace. Zemský archiv Opava 3081 SO VII 1, 3082 SO VII 2, 3083 SO 3.