A týče se to Slezska i jeho samosprávy:

Komunisté zrušili samosprávu Moravy, aby zbořili tradice, říká historik

https://www.idnes.cz/brno/zpravy/kraje-samosprava-komuniste-zruseni-morava.A190208_456367_brno-zpravy_krut

  1. února 20197:00

Před 70 lety definitivně přestala existovat země Moravskoslezská s historií sahající až do středověku a namísto ní se česká část Československa rozdělila na 14 krajů. Komunisté se totiž snažili zlikvidovat co nejvíc tradic, mezi které zemské zřízení patřilo.

JB3a26a3_morava

(ilustrační snímek) | foto: Koláž – iDNES.cz

Změnu zavedla vláda „obrozené“ Národní fronty, která se k moci dostala státním převratem. Je zřejmé, že vzorem jí byla struktura řízení komunistické strany. V ní totiž existovaly komunistické kraje a krajské výbory KSČ, nikoliv zemské.

Skončilo tak dvacetileté období od vzniku republiky, kdy Morava fungovala jako jedno ze čtyř samosprávných území se svým hlavním městem, jímž bylo Brno.

Podle brněnského historika Jiřího Pernese chtěli komunisté docílit totálního ovládnutí společnosti a „vytvoření nového člověka“.

„Záměrně nové kraje stanovili tak, aby se nekryly s hranicemi historických zemí. Hlavním důvodem byla snaha komunistů o zrušení stávajících struktur a maximální oslabení vazeb občanů na minulost,“ vysvětluje Pernes, jenž je zároveň členem politické strany Moravané, která volá po zrušení krajů a obnovení moravskoslezské samosprávy.

Krok komunistů tehdy lidé brali lhostejně, neprotestovali. Daleko víc je trápilo nastolení komunistické totality jako takové. A tak se stalo, že stará moravská města jako Svitavy, Jevíčko či Moravská Třebová jsou dnes součástí Pardubického kraje a například Dačice se Slavonicemi spadají do jižních Čech.

Kraje z roku 1949 se vrátily kvůli potřebám politiků, míní Pernes

Komunisté při vytváření krajů navíc argumentovali snahou o zlidovění správy a tvrdili, že ušetří na úřednících. Ale opak byl pravdou. Pro více úředníků dokonce zabrali mnohé budovy a nové vystavěli.

Jenže jedenáct let po zavedení se ukázalo, že kvůli malé rozloze nejsou některé kraje „životaschopné“. Proto přišla další reforma, území se rozšířila a jejich počet se snížil.

Morava v historii

  • Země Moravskoslezská existovala poprvé mezi lety 1782 a 1849 za Habsburků a podruhé v Československu v letech 1928 až 1948 (jako jedna ze čtyř samosprávných zemí s hlavním městem Brnem).
  • V lednu 1949 komunisté zrušili zemské zřízení a zavedli členění republiky na 19 krajů, z nichž 14 bylo v Česku a 5 na Slovensku.
  • Reorganizace platící v letech 1960 až 1990 snížila počet českých krajů ze čtrnácti na osm.
  • 1. ledna 2000 se Česká republika opět rozdělila na 14 krajů nerespektujících historické hranice Moravy a Slezska.

„Pokládám za projev zoufalosti, že po pádu komunistického režimu se nová demokratická reprezentace uchýlila k obnově těch nesmyslných krajů z roku 1949. Vlastně jen proto, aby mohli uspokojit ambice a potřeby toho množství místních ‚politiků‘, kteří se najednou vyrojili,“ myslí si Pernes, který za Moravany neuspěl v krajských, senátních a evropských volbách.

Podle něj dnešních 14 krajů nefunguje dobře, stejně jako v minulosti.

Proti krajskému uspořádání bojuje také Moravské zemské hnutí, které se od Moravanů vyčlenilo kvůli nesouhlasu s volební spoluprací s okamurovci.

„Oslabilo identifikaci obyvatel Moravy s jejich zemí. Byl tak dokončen proces, který začal jako zápas českého a německého nacionalismu na autonomní Moravě a skončil administrativním zrušením této starobylé země. Avšak zastánci se k ní hlásí alespoň při sčítání lidu,“ poukazuje předseda hnutí Ondřej Hýsek.

Před osmi lety se k moravské národnosti přihlásilo – samostatně nebo v kombinaci s další národností – přes 628 tisíc lidí.

Autor: Markéta Dušková

Související

O Moravě nemá rozhodovat Praha. Nové hnutí chce zrušit kraje

Aktivisté přelepili billboardy moravskou vlajkou. Jsou nelegální, tvrdí

Moravské Chorvaty nezákonně vyhnali komunisté, omluva dodnes nepřišla

Zdroj: https://www.idnes.cz/brno/zpravy/kraje-samosprava-komuniste-zruseni-morava.A190208_456367_brno-zpravy_krut

 

 

Oberschlesien-200-A

  Česko zažívá karikaturu národního obrození

že „Česká republika je vlastí českého národa“ a že „čeština je státní jazyk“. …!

Zdá se, že se začíná rozjíždět něco jako národní obrození verze 2.0. Oproti prvnímu modelu je rozdíl v tom, že tentokrát neexistuje žádný věcný problém − Čechům reálně vůbec nic nehrozí, takže se potírají neexistující strašidla. Ale to nic nemění na tom, že je, podobně jako v nacionálním 19. století, každá rána dovolená. Když dnes někdo aktuální národničení zpochybní, schytá to podobně jako T. G. Masaryk, když se odvážil na konci 19. století říct, že rukopisy Královédvorský a Zelenohorský, tyto „klenoty národního písemnictví a důkazy velikosti českého národa“, jsou ve skutečnosti padělky. …

… dále – jen článek, hledej!

Komentátor HN Petr Honzejk
autor: HN – Matej Slávik

  1. 8. 2018 00:00

politika Česká republika populismus

 

Kde domov můj...1x

 

Zdroj: https://zpravy.idnes.cz/hymna-kde-domov-muj-morava-slezsko-dt1-/domaci.aspx?c=A180329_124319_domaci_jn

 

 

Naplňují státní symboly ČR preambuli a ústavu?

21. 01. 2015 20:42:00
Malé zamyšlení nad státními symboly České republiky (ČR) Celkem jich je šest, zaměřím se na tři a to VLAJKA, HYMNA, ZNAK.

VLAJKA

Asi nejvíce používaným symbolem v České republice je vlajka. Lidé s ní rádi mávají při sportovních přenosech na náměstí.
Na všech státních institucích je povinně vyvěšována. V zahraničí se vlajkou asi nejvíce prezentujeme.
 
Je s podivem, že vlajka ČR prezentuje symbol dnes již neexistujícího státu Československo.
 
Nástupnickými státy České a Slovenské Federativní Republiky jsou Česká republika a Slovenská republika, které se dohodly, že nebudou používat symboly které je dříve spojovaly.
 
„Česká republika a Slovenská republika nesmějí po zániku České a Slovenské Federativní Republiky užívat státních symbolů České a Slovenské Federativní Republiky,“

pravil ústavní zákon 542/1992 Sb.,Čl.3/2 o zániku ČSFR.

Slovensko svou část dohody splnilo ČR nerespektuje tento zákon a bez uzardění nadále používá symbol Československa.
Proč tomu tak je a ČR de fakto neprávem používá a zneužívá symbol ČSFR?
 

 

Ale vraťme se do současnosti.

Žijeme v České republice, která je dle preambule spojení historických zemí a to Čech, Moravy a části Slezska.

Časopis Veřejná správa:  Zemské vlajky Moravy , Čech a Slezska  

Porovnáme-li tyto historické vlajky je tu evidentní ROZPOR.

Na státní vlajce ČR jsou zastoupeny jen barvy a symboly země Čechy.

Modrý klín je symbolem Slovenska nikoliv Moravy či Slezska.

Tohle je v přímém rozporu s preambulí ústavy ČR!

HYMNA

„Kde domov můj“ je krásná oslava země Čechy a češství obecně.
Jak se mají, ale s touto státní hymnou identifikovat obyvatelé Moravy a Slezska?
Zde jde opět o velký kotrmelec ze strany státu.
– V hymně oslavujeme dnes již neexistující zemi Čechy, kterou na mapě nenajdeme.
Stát se člení na kraje nikoliv na země.
Historické Vlaky zemí 500x270
Proč ve státní hymně (NE) oslavujeme společnou republiku, jež tvoří historické země,
Čechy – Morava – Slezsko?
Pokud budeme trvat na tom, že oslavujeme zemi nikoliv republiku.
 
Země Morava a Slezsko by měli být též zastoupeny v textu státní hymny.
Proč mají obyvatelé země Moravy a Slezska zpívat země „Česká domov můj“, když jejich zemí je Morava či Slezsko?

 

1. Hymna Čech

2. Hymna Moravy –  má dvě kandidující písně  Jsem Moravan , Moravo,Moravo ,

3. Hymna Slezska

Horní Slezsko – https://www.youtube.com/watch?v=u68-xjbjv7s

Státní hymna ČR, která nerespektuje Moravu a Slezsko = „Kde domov můj“

ZNAK

 Znak ČR

Ze symbolů nejvíce respektuje (preambuli) ústavu ČR.

Přesto si neodpustím poznámku, proč jsou ve znaku dva lvi?

Výsledek obrázku pro znak hradní stráž črVýsledek obrázku pro návrh na znak čr

1 – Jeden z mnoha návrhů na velký státní znak ČR.

2 – Hradní stráž ČR

Respekt k celku kde každá země má jen jednoho svého zástupce je i naplněním ústavy v duchu svornosti.

Naprostou nelogičnost představuje malý státní znak, který je projevem nadřazenosti jedné části státu nad ostatní.
Zde se projevuje naprosté selhání státu, jenž v dnešním světě nemá opodstatnění.
 
Proč máme používat malý státní znak a co nám říká?
Lev je symbolem země Čechy nikoliv země Morava či Slezsko, ale jen a jen země Čechy.
 
Chápal bych smysl malého znaku, kdybychom měli 3 malé státní znaky používané v každé zemi zvlášť.
Na Moravě a Slezsku orlice v Čechách lev.
Je naprosto nesmyslné používat malý znak jinde než v Čechách.

LEV nesymbolizuje celou republiku. 

Malý znak údajně vznikl z toho důvodu, že velký znak je nečitelný na miniaturách či razítkách.
To je vysloveně lež a výmluva!
 
Navíc se malý znak používá nesmyslně a v mnohých případech je často zneužíván státní mocí.
– Cedule CHKO, památného stromu či místa. Proč má být památný strom na Moravě či ve Slezsku označen LVEM? Morava a Slezsko má své symboly.
– Na vysvědčení, které děti dostávají jako úřední doklad místo velkého státního znaku je malý.
Proč mají děti na Moravě a ve Slezsku mít před očima lva jako symbol sousední země Čechy a nikoliv republiky jako celku, kam patří též orlice jako symbol země, ve které žijí.

 

Co říci závěrem:

Centrální moc v Praze jako hlavní sídlo Čechů, Moravanů a Slezanů ve společném státě, kterému aktuálně říkáme Česká republika.

POVÝŠILA české zemské symboly nad ostatní a NERESPEKTUJE tak preambuli a základní článek ústavy, kterou by měl ctít, když si to sám odhlasoval. Slepě vidí jen Čechy, Čechy, Čechy.

Je to vrchol snažení českého šovinismu vymazat moravskou, slezskou identitu a nahradit nic neříkajícím unitárním češstvím.

Pokud stát žádá loajalitu od svých občanů, měl by se ke všem hlásit rovnocenně a neupřednostňovat jedny nad druhé. Vnucuje nám symboly, se kterými se Moravané a Slezané nemohou v rámci celku identifikovat.

JE TŘEBA NAPROSTÁ REVIZE STÁTNÍCH SYMBOLŮ.

Stát vytváří prostředí nedůvěry a vyvolává politiku k odnárodňování svých občanů.

Přitom se alibisticky zaštiťuje národní hrdostí, za kterou jedinou a správnou považuje tu českou přitom moravskou a slezskou ignoruje.

Češi, Moravané a Slezané mají každý své zemské symboly, kterých je třeba si vážit a být na ně hrdý.

Je velice žádoucí, aby ve společné republice symboly spojovaly nikoliv rozdělovaly.

Autor: Antonín Ševčik | středa 21.1.2015 20:42 | karma článku: 21.77 | přečteno: 1820x

Zdroj: https://antoninsevcik.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=444873